Fotbalový svět na Blog.cz

Po vyhraném finále Ligy mistrů se hráči Chelsea přesunuli triumf oslavit se svými fanoušky do Londýna. Fotbalisté i vedení klubu projížděli ulicemi okolo Stamford Bridge otevřeným autobusem a vítali se s fanoušky, kterých dorazilo opravdu velmi mnoho. Mnozí z nich kvůli lepšímu výhledu vylézali na autobusové zastávky. Oslavy z autobusu řídil kapitán John Terry, který si kvůli vyloučení v semifinále nakonec ve finále nezahrál. Oslavné chorály s fanoušky zpívali také David Luiz, Frank Lampard a samozřejmě hrdina finálového zápasu Didier Drogba, na kterého fanoušci volali své přání, aby tento útočník z Pobřeží Slonoviny zůstal na Stamford Bridge. Drogba totiž odmítl podepsat roční smlouvu a neví se, zda bude v Chelsea pokračovat. Stejně je na tom i úspěšný trenér Roberto di Matteo, jehož budoucnost v klubu závisí pouze na majiteli Romanu Abramovičovi. I jeho by si totiž fanoušci přáli v příští sezoně vidět na trenérské lavičce i nadále. Své o tom pověděl i kapitán John Terry: "Tohle je rozhodnutí klubu, ale jeho životopis vypadá prostě neuvěřitelně. Zaslouží si to víc než kdokoliv jiný, protože klub převzal v těžkých časech a dokázal nás dotlačit až tam, kde jsme dnes. Záleží na klubu, ale on je zkrátka skvělý," řekl.

Fanoušci také gratulovali českému brankáři Petru Čechovi k jeho třicátým narozeninám, které český gólman oslavil stylově - ziskem trofeje pro vítěze Ligy mistrů.

Kdo by si během této rozporuplné sezony Chelsea řekl, že nakonci z toho bude vítězství v FA Cupu a ještě cennější výhra v Lize mistrů, mysleli by si o vás, že jste zralý na psychiatra. Jenže opak se stal krásnou skutečností. Modrá barva vládne světu, alespoň tomu fotbalovému v Evropě. Chelsea poprvé ve své historii vyhrála Ligu mistrů. A opravdu stylově. Jak jinak než na penalty. Při obou finálových účastí Chelsea ve finále Ligy mistrů musely rozhodovat pokutové kopy. Právě před čtyřmi lety byla parta kolem Lamparda a Drogby ve finále poprvé. Tehdy se utkala s Manchesterem United a o vítězi také musely rozhodnout až penalty, protože výsledek po normální hrací době i po prodloužení byl nerozhodný 1:1. Čech vychytal Ronaldovu penaltu, Chelsea byla blíže k triumfu, ale na podmáčeném moskevském trávníku nakonec padaly slzy Londýňanů. K rozhodující penaltě se postavil kapitán John Terry, kdyby proměnil, Chelsea by slavila triumf, jenže vůdce podklouzl a trefil tyč. Slavili United. Ten pocit zklamání je obrovský, vždyť chyběl jen krůček, říkáte si. Ano, právě tohle nyní zažívají fotbalisté Bayernu Mnichov.

Ale zpět k Chelsea. V Lize mistrů napsala neuvěřitelný příběh. Začala suverénně a po podzimní části se zdálo, že bude jasným kandidátem na první místo ve skupině. Po výsledkách 5:0 proti Genku, 3:0 proti Leverkusenu a remízou 1:1 s Valencií byli hráči Chelsea na prvním místě. Jenže přišly odvety a tam už klub tak suverénní nebyl. Odvety odstartovaly remízou 1:1 s Genkem. Poté přišla krutá, leč zasloužená porážka v Německu od Leverkusenu. A o pořadí postupujících muselo rozhodnout až poslední kolo. Tam neponechala Chelsea nic náhodě a po výhře 3:0 postoupila z prvního místa. V osmifinále na Londýňany čekala houževnatá Neapol. K prnímu zápasu nastoupili borci v modrém v Itáliii a nebyl to vůbec povedený zápas. Již při oznamování základní sestavy bylo jasné, že se uvnitř klubu něco děje. Na hrotu útoku sice nastoupil Drogba, ale další jeho spoluhráči jindy ze základní sestavy ne. Na lavičku usedl například Lampard či Cole. Chelsea tento duel nezvládla a po prohře 1:3 se musel s útrobami stadionu loučit i trenér Villas Boas, byla to jeho derniéra. Vedení klubu do funkce hlavního kouče jmenovalo dosavadního asistenta Roberta di Mattea. A před italským koučem nebyla lehký úkol. Musel zachraňovat všechno a všude. První těžká zkouška ho čekala hned v Lize mistrů, odveta s Neapolí, kde Chelsea musela dohánět dvougólové manko. Nyní se představili i všechny hvězdy, hrál Lampard, Essien i Cole. Tento zápas byl vůbec nejdramatičtější v celé sezoně, alespoň doteď. Chelsea brzo vedla 1:0, ale ubránila se několika neapolským útokům. Po poločase přidala druhou branku a za tohoto stavu by postupovala. Jenže náhle inkasovala. Před koncem díky ruce jednoho z neapolských hráčů zahrávala Chelsea penaltu, tu proměnil Lampard a poslal zápas do prodloužení. V prodloužení rozhodla jediná branka, hlavička Branislava Ivanoviče. A Chelsea postupovala dál. V dalším vyřazovacím kole se svěřenci Roberta di Mattea utkali s portugalskou Benfikou. V prvním zápase v pohodě zvítězili, ale v odvetě málem přivodili svým fanouškům infarkt. Přitom nic nenasvědčovalo tomu, že půjde o takové nervy. Chelsea hrála proti deseti a zásluhou proměněné Lampardovy penalty vedla 1:0, celkově již 2:0. Jenže krátce před koncem Benfika vyrovnala na 1:1 a měla další šance. Ty Chelsea ubránila a z jedné takové se do protiútoku dostal Meireles. Přeběhl téměř celé hřiště a zakončil. Chelsea postoupila do semifinále. Tam na ní čekal nejtěžší soupeř - Barcelona. Dvojzápas začínal na Stamford Bridge a začal tradičně barcelonskými přihrávkami a držením balonu. Chelsea spoléhala na dokonalou defenzivu a rychlé protiútoky. Jeden takový díky Ramiresoě skvělé přihrávce přes čtyři obránce zakončil Drogba a Chelsea zápas vyhrála 1:0. Větší drama byla odveta na Nou Campu. Chelsea držela sice jednobrankoý náskok, ale pak přišlo vyloučení po zbytečném faulu Johna Terryho a Chelsea dohrávala více jak půlku zápasu v deseti. To už Barcelona své šance proměnila a krátce na to vedla 2:0. V poslední minutě prvního poločasu vybojoval nad Messim míč Lampard, poslal ho na Ramirese a ten skvělým přehozením barcelonského brankáře snížil na 1:2. V druhém poločase Chelsea "zaparkovala svůj autobus" před bránu Petra Čecha a vyčkávala. Bránil i jediný útočník - Drogba, který trochu nešťastně zavinil penaltu. Jenže tu Messi napálil pouze do břevna. A po nevyužitých šancí a několika tyčkách si svou slávu užil i střídající Torres, který utekl všem a šel sám na brankáře. Efektivně si míč poslal kolem něj, ladně ho přeskočil a zakončil. Chelsea vyřadila Barcelonu a postoupila do finále.

Tento příběh už znáte, ale přece jen. Drama v Mnichově vygradovalo až v poslední desetiminutovce zápasu. Bayern dokázal skórovat, ale na Millerův gól odpověděl dvě minuty před koncem Drogba. V prodloužení se kopala penalta, Robbenův kp chytil Čech. Zápas dospěl až k penaltám. Hned první střelec Chelsea Mata byl neúspěšný. Čech však zazářil ve čtvrté a v páté sérii, když oba pokusy chytil a rozhodující penaltu proměnil Drogba. Pak už vypukla neuvěřitelná radost....

Bayern Mnichov - Chelsea (finále 2011/2012)
O tom, že právě fotbal dokáže psát neuvěřitelné příběhy, by mohli vyprávět hráči Bayernu Mnichov i Chelsea. Fotbalisté těchto dvou velkoklubů se včera utkali ve finále nejprestižnější klubové soutěže Ligy mistrů. Cestu obou z nich do vysněného finále již všichni znáte, proto netřeba ji opakovat. Právě podle tohoto jediného zápasu se bude v Německu i v Anglii hodnotit sezona. Německý tým měl tu výhodu, že jako první tým v historii soutěže hrál finále na domácím stadionu v Allianz Areně. Vyprodaný svatostánek však byl zaplněn napůl i fanoušky z Londýna. Oba týmy nemohli do finálového zápasu nastoupit v plné síle kvůli karetním trestům. Na straně hostující Chelsea to byli kapitán John Terry, obránce Branislav Ivanovič a záložníci Ramires s Raúlem Meirelesem. Bayern postrádal trojici Gustavo, Badstuber a Alaba. Ztráta klíčových hráčů však byla větší komplikací pro Chelsea, která, jak se později ukázalo, si s ní bez problémů dokázala poradit. Do pořádku se během posledního týdne dali oba stopeři David Luiz s Gary Cahillem. Kapitánskou pásku navlékl Frank Lampard a hvězdý debut si připsal záložník Ray Betrand.
Zápas měl předpokládaný začátek. Domácí hráči hnaní dopředu obrovskou sílou diváků drželi balon na svých kopačkách a postupně se snažili o ohrožení brány Petra Čecha. To se jim povedlo hned z prvního útoku, kdy Schweinsteigerovu střelu Cahill pouze blokoval ke Kroosovi, ale ten minul. Bayern zahrával také velké množství rohových kopů. Po jednom takovém se před bránu dostal i Robben, ale opět jeho střela byla spolehlivými obránci Chelsea blokovaná až k Čechovi, ten míč vyrazil k nohám Goméze. Jenže útočník bavorského týmu se nestačil rychle zorientovat a po krátkých zmatcích dokázala obrana balon odpálit. Bayern dál tlačil Chelsea před její bránu. Další pěknou akci si připsal Robben a Čech musel proti jeho ráně vytasit skvělý zákrok, kterým posunul balon na spojnici tyče s břevnem. Před poločasovou přestávkou ještě nebezpečně pálil Müller, který po přesném centru zleva netrefil zblízka bránu. Na druhé straně se v první obrovské šanci vyskytl Kalou po spolupráci Bertranda a Drogby. Jednadvacítka se snažil trefit bližší tyč Neuerovy brány, ale tam byl německý gólman připraven. V posledních minutách velkou šanci Bayernu zazdil Gomez i Ribbéry, když netrefili z prostoru penalty bránu. A i proto se šlo do šaten za stavu 0:0.
V druhém poločase byl k vidění stejný obrázek hry, Bayern útočil do plných a Chelsea spolehlivě bránila a trpělivě vyčkávala na brejkové situace. O malý zázrak se pokoušel z dálky Drogba, ale jeho dalekonosná střela šla těsně vedle Neuerovy brány. Na druhé straně se borcům v červeném povedlo vyšachovat ze hry obranu Chelsea a vstřelit gól, ovšem branka nebyla uznána kvůli ofsajdu. Hráčům londýnského týmu s přibývajícím časem docházely síly a začali dělat chyby v obraně. Toho však Bayern i díky mizernému a velmi nepřesnému zakončení nedokázal využít. Své šance postupně spálili Goméz, Robben i Schweinsteiger. V případě Goméze se jednalo o tutovou šanci, střelec stál sám v prostoru penalty, ale přesnost ho zradila. A o pár minut později ve vyložené šanci po zaváhání Lamparda a střídajícího Maloudy, který nahradil Betranda, napodobil své spoluhráče Müller. Další šance německého týmu zmařil český brankář Petr Čech. Müller se však nakonec mezi střelce finálového zápasu Ligy mistrů zapsal. V 83. minutě zápasu si naskočil na Robbenův centr a hlavou o zem poslal míč za Čechova záda. V tu chvíli propukla v Mnichově velká euforie. Jenže ještě nebyl konec. Drama pokračovalo. V 88. minutě Chelsea zahrávala roh. Na Matův kop si skvěle naskočil Drogba a umístěnou hlavičkou do horního růžku Neuerovy brány vyrovnal na 1:1. Skvělou práci při vyrovnávajícím gólu odvedl také Lampard, který od Drogby svým pohybem odlákal bránícího hráče. Drogba a spol se cítili jako znovuzrození. Normální hrací dobu zakončili na polovině Bayernu a Lampard měl dokonce jednu šanci, kterou nevyužil. Devadesát minut o novém majiteli "ušatého poháru" nerozhodlo, a tak na řadu přišlo prodloužení.
Prodloužení se hrálo 2x15 minut. A hned z kraje první patnáctiminutovky se zdálo být o zápasu rozhodnuto. Hrdina předchozích okamžiků Drogba v pokutovém území zfauloval Ribbéryho a hlavní rozhodčí okamžitě ukázal na penaltový puntík. Penalta. A k ní se postavil bývalý hráč Chelsea a Čechův velký kamarád Robben. Čech vystihl směr střely a dokonce ji dokázal vyrazit před sebe a následně ji česká jednička skryla do svých rukavic. V závěru prvního nastavení se do úniku dostal střídající Torres. Dostal se až do vápna Bayernu, kde se lehce svými kličkami zbavil svých strážníků, ale jeho následný centr byl odvrácen. V druhé patnáctiminutovce měl rozhodnutí na kopačce střídající Olič, ale zblízka nakonec na bránu vyslal něco mezi přihrávkou a střelou. Proti další šanci domácích výborně zakročili oba stopeři Luiz s Cahillem. Ani v prodloužení rozhodující branka nepadla a o vítězi musely rozhodnout až pokutové kopy.
Jako první se postavil proti Petru Čechovi obránce Lahm. Čech sice vystihl stranu jeho rány, ale natahoval se marně. Proti Neuerovi se postavil Mata a jeho nepříliš umístěný pokus německý gólman chytil. V druhé sérii byli Goméz i Luiz úspěšní. Obzvláště druhý jmenovaný míč napálil suverénně doprostřed brány pod břevno. Třetí penaltu šel kopat sám brankář Bayernu Neuer a proti svému kolegovi v dresu Chelsea byl úspěšný. Třetí pokutový kop za Chelsea šel kopat muž bez nervů Lampard a suverénním způsobem proměnění napodobil Luize. Hlavní postavou čtvrté série byl Petr Čech, ten dokázal chytit Oličovu penaltu a vykřesal pro svůj tým velkou naději, protože v zápětí byl úspěšný Cole. K poslední, páté penaltě se postavil Schweinsteiger, který proměnil rozhodující kop v semifinále proti Realu Madrid. Jenže teď německý hráč selhal. Dopomlhl k tomu i Čech, který jeho pokus konečky prstů vyškrábl na tyč. Jako poslední šel kopat hrdina Drogba a svým pohybem si poslal Neuera na opačnou stranu a proměnil. Najednou propukla obrovská radost, Drogba běžel ke svým spoluhráčům, hlavně k Čechovi, který stejně jako on má na úspěchu Chelsea ve finále Ligy mistrů obrovský podíl. Chelsea tak poprvé ve své více jak stoleté historii dokázala vyhrát Ligy mistrů a tím se kvalifikovat i do dalšího ročníku této soutěže. Petr Čech se tak zapsal mezi společnost Šmicra, Baroše a Jankulovského, kteří jako jediní Češi dokázali pozvednout ušatý pohár nad hlavu před ním.
Oslavy propukly hned po Drogbově proměněné penaltě, ale kdy skončí, je těžké odhadnout. Tento historický úspěch je třeba řádně oslavit. Chelsea holt měla ve finále více štěstí jak Bayern. Bavorští fanoušci i hráči naopak smutní, mohli se stát prvními fotbalisty v historii Ligy mistrů, kteří by svůj triumf oslavili na domácí půdě.

Sestavy:
Bayern: Neuer, - Lahm, Boateng, Tymoščuk, Contento, - Robben, Schweinsteiger, Müller ( 87. Van Buyten), Kroos, Ribéry ( 97. Olič) , - Goméz
Chelsea: Čech, - Bosingwa, Luiz, Cahill, Cole, - Kalou ( 87. Torres), Mikel, Lampard, Mata, Betrand ( 73. Malouda), - Drogba

Je to tady! Největší zápas pro hráče Bayernu Mnichov a Chelsea. Finále Ligy mistrů. Právě tento zápas je ostrá hranice oddělující úspěch od neúspěchu. I když většina týmů má po sezoně, tak tihle dva soupeři budou ročník hodnotit až podle výsledku finále. Bayern vs. Chelsea. Na jedné straně Robben, Ribérry, Gomez a na druhé straně Lampard, Drogba, Čech. Ano, i finále Ligy mistrů má jednoho českého zástupce, je jím čerstvý držitel Zlatého míče brankář londýnské Chelsea Petr Čech. A finále se odehraje krátce před jeho třicátými narozeninami a určitě by nejhezčím dárkem byla právě trofej pro vítěze Ligy mistrů.

Ae zpět k samotné velkolepé bitvě. Na obou stranách budou chybět vykartovaní hráči. V sestavě Chelsea nehledejte kapitána Johna Terryho, který nesmí hrát za semifinálový faul na Sanchéze a následnou červenou kartu. Dále kvůli žlutým kartám nesmí nastoupit Raúl Meireles, Ramires ani Branislav Ivanovič. V sestavě německého týmu nenajdete tři jména - Gustavo, Badstuber a Alaba. Jinak by oba týmy měly být v plné síle. Chelsea do posledního dne řešila zranění obou stoperů Luize i Cahilla, ale zdá se, že oba už jsou v pořádku a do finále nastoupí.

Jak šla cesta obou týmů až do samotného finále? Bayern Mnichov se v základní skupině utkal s Villarealem, nevyzpitatelnou Neapolí a Manchesterem City. Vše začalo výhrou o dva góly nad Villarealem, stejným rozdílem pak Bayern zvládl i odvetu s tímto španělským klubem. V dalším zápase se zrodila překvapivá remíza s Neapolí, ale v odvetné části ji díky hattricku Gomeze červení rozdrtili. S Manchesterem City také první zápas Bayern vyhrál, ale v druhém prohrál. I přesto postoupil do vyřazovacích bojů, kde na něj překvapivě čekala Basilej. Největší překvapení soutěže, Basilej dokázala v základní skupině vyřadit i Manchester United, nyní se pokusila o to samé proti Bayernu. A v prvním zápase dokonce vyhrála gólem ze závěru utkání. Němci však neponechali nic náhodě a v domácí odvetě si s chutí zastříleli, celkové skóre bylo 7:0. V další fázi soutěže šel Bayern na Marseille. Čtvrtfinále bylo pro německý expres jen malá zastávka. Oba duely vyhrál 2:0 a v semifinále narazil na Real Madrid. Dosud nejtěžšího soupeře, který v soutěži ještě neprohrál. První zápas sice Bayern zvládl a do Madridu si vezl náskok, ale na San Bernabeu to byla bitva na život a na smrt. Real šel po dvou brankách Ronalda do vedení. Ovšem finalista dokázal srovnat a utkání musely rozhodovat až penalty. V těch měl ětší štěstí německý tým. Za "Bílý balet" neproměnili i největší hvězdy jako jsou Ronaldo, Kaká, Ramos. A svou rozhodující trefou poslal Bayern do finále Schweinsteiger.

Cesta Chelsea do finále Ligy mistrů byla trnitá a po základní části asi nikoho nenapadlo, že dnes se bude právě tento klub připravovat na vyvrcholení sezony. V základní skupině se Chelsea utkala s belgickým Genkem, španělskou Valencií a německým Leverkusenem. První zápas s Genkem si Londýňané užili a vyhráli 5:0. Odveta už tak přesvědčivě nedopadla - remíza 1:1. Stejně tomu bylo v duelu s Leverkusenem, který nejprve Chelsea vyhrála, ale v odvetě v závěru ztratila všechny tři body po prohře 1:2. A o postup do vyřazovacího kola se "Blues" strachovali až do posledního kola. Tam si poradili s Valencií, kterou porazili 3:0. V prvním zápase s ní remizovali 1:1. Chelsea nakonec po velkém drama postoupila ze skupiny z prvního místa a ve vyřazovací části narazila na Neapol. První zápas Chelsea ostudně s italským týmem prohrála 1:3 a byla to i derniéra portugalského kouče Andrese Villase Boase. Místo něj nastoupil jeho dosavadní asistent Roberto di Matteo, který před sebou neměl lehkou úlohu. V odvetě hrané na Stamford Bridge musel porazit o dva góly rozjetou Neapol. Netřeba připomínat drama, kdy nakonec rozhodlo až prodloužení a vítězná trefa Ivanoviče. Další na řadě byla Benfika. V prvním utkání Chelsea vyhrála 1:0. V odvetě dlouho vedla 1:0 a odolávala portugalským útokům, to se jí nepodařilo a bylo vyrovnáno. V té chvíli stačil jediný gól do branky Petra Čecha a dnes bychom tento článek rozhodně nepsali. Naopak se blýskl Meireles, který po sém průniku přes půl hřiště z dálky zařídil vedení 2:1 a postup do semifinále. V semifinále čekal Chelsea nejtěšží soupeř - Barcelona. Chelsea začínala doma a dokázala ubránit Messiho, Iniestu a spol. a jedinou branku utkání zařídil Drogba. Vítězství Chelsea bylo pro mnohé překvapením, ale to ještě nevěděli,co se bude dít za týden v odvetě. "Blues" na Nou Campu vsadili na pevnou defenzivu, spolehlivě bránili a měli také velké štěstí. Už v prvním poločase byl vyloučen vůdce Terry a Barcelona oslabení soupeře dokonale využila a vedla 2:0. V poslední minutě prvního poločase dokázal snížit krásným gólem Ramires. Celý druhý poločas Chelsea bránila v deseti. Hráči měli obrovské štěstí, Messi zahodil penaltu, dvakrát se za Čechovými zády rozezvučela tyč. A v nastaveném čase utekl Torres a dal na konečných 2:2. A do finále postoupila Chelsea.

Bayern hrál naposledy finále Champions League v roce 2010, když podlehl Interu Milan. Chelsea hrála ve své historii první a poslední finále v roce 2008 proti Manchesteru United. A opět se to neobešo bez pořádných nervů, o vítězi rozhodly až penalty. Chelsea mohla rozhodnout, ale Terry na podmáčeném moskveském trávníku podklouzl a z výhry se pak radoval soupeř.

Letos by měl být trávník v Alianz Areně v Mnichově v perfektním stavu, takže historie by se neměla opakovat. Zápas začíná ve 20:45 a sledovat ho můžete na ČT4.

Bayern Mnichov: Neuer, - Rafinha, Boateng, Contento, Lahm, - Tymoščuk, Schweinsteiger, Kroos, - Robben, Ribéry, Gomez

Chelsea: Čech, - Bosingwa, Luiz, Cahill, Cole, - Lampard, Mikel,- Mata, Malouda, Kalou, - Drogba

Reprezentační trenér Michal Bílek odhalil třiadvacítku vyvolených jmen fotbalistů, kteří pojedou na červnové EURO. V nominaci nechybí tradiční opory, jakými jsou Petr Čech nebo Tomáš Rosický, ale nalezneme zde i pár jmen, která bychom nejspíš neočekávali. A největším překvapením je fakt, že na EURU bude chybět Jiří Štajner. Tahoun, jenž dovedl Liberec k mistrovskému titulu a k celkovému triumfu přispěl 15 brankami plus několika nahrávkami, se do Polska nepodívá. A liberecký tvůrce úspěchu byl z této špatné informace značně rozladěný. Místo Štajnera jede plzeňský Daniel Kolář. Celkově Plzeň má stále mezi zástupci z Gambrinus ligy převahu. Do nominace na evropský šampionát se jich dostalo hned pět. Oproti tomu vítězný Liberec zastupuje jen nejlepší obránce české ligy Theo Gebre Selassie. Bílek nejspíš vsází na plzeňskou sehranost a zkušenosti z Ligy mistrů.

Fanouškům v nominaci nejvíce právě Štajner. Po dlouhé době na seznamu není žádný fotbalista ze Sparty. Tím mohl být třeba mladý záložník Ladislav Krejčí. Ovšem v tomto případě zvítězil fakt, že český talent nemá žádné zkušenosti se seniorskou reprezentací. Ale proč nejede Štajner, je opravdová záhada. Velký podíl na tom má určitě také věk, ačkoliv se nezdá, libereckému tahounovi je 36 let. Z tohoto hlediska je lepší, když na turnaj pojedou mladší, kteří by se dali lehko zpeněžit, kdežto Štajnera už asi žádný tým do svého kádru chtít nebude. A v tomhle měl Jiří pravdu, když v rozčilení prohlašoval, že český fotbal ovlivňují jiní manažeři. Trenér Bílek může dodatečně povolat pár náhradníků, v případě, kdyby se někdo z nominovaných zranil.

Český tým čeká ještě před zahájením EURA soustředění v Rakousku, poté odehrají přípravné utkání s Maďarskem.

EURO začíná 8. června. Češi vstoupí do zápasu v zahajovací den večer zápasem proti Rusku, poté se utkají 12. Řeckem a nakonec je čekají domácí Poláci.

44 let - tak dlouho museli fotbalisté Manchesteru City čekat na zisk anglického titulu. Nyní se dočkali. Ve 38. kole Premier League sváděli velký souboj na dálku se svým městským rivalem Manchesterem United. Oba soupeři měli stejný počet bodů, ale City mělo lepší skóre. A v posledním zápase nastoupilo proti sestupem ohroženému Queens Park Rangers, které se během zápasu dostalo dokonce do vedení. Blížil se konec zápasu, v tu chvíli měl United svůj zápas už dohraný a díky trefě Rooneyho vyhrál 1:0. Ještě v posledních minutách patřil titul United, proti byl však Aguero. Během patiminutového nastavení nejprve vyrovnal na 2:2 Džeko a pak minutu před koncem vystřelil pro Citizens titul Aguero. Svým gólem odstartoval mistrovské oslavy.

City získalo titul poprvé od roku 1968 a ukončilo tak šestnáctiletou nadvládu Manchesteru United, Arsenalu a Chelsea.

Liberec - Plzeň 0:0

Sparta - České Budějovice 3:0

Mladá Boleslav - Jablonec 3:0

Olomouc - Dukla Praha 1:2

Teplice - Baník Ostrava 1:1

Hradec Králové - Žižkov 1:1

Slavia - Bohemians 1905 3:1

Příbram - Slovácko 0:4

Zajímavosti z posledního, 30. kola:

- Liberec slaví po remíza 0:0 s Plzní titul. Atraktivní zápas i přes své velké šance na obou stranách gól nepřinesl, ale k vidění bylo nerydrásající drama. Plzeň nastřelila dvě tyče, další tutovku nedal Bakoš. Na druhé straně selhal několikrát Rabušic. Ovšem Liberec se právem raduje ze zisku třetího titulu za posledních deset let.

- Sestupujícími týmy do druhé ligy jsou Žižkov a Bohemians 1905. Zatímco Viktorku mnoho lidí favorizovala na prvního sestupujícího, Bohemku by ve druhé lize čekal jen málokdo. Na povedený podzim klokani nedokázali na jaře navázat a i proto se s první ligou loučí.

- Protesty na Letné. Na stadion Sparty přijel její bývalý kapitán Tomáš Řepka s Českými Budějovicemi. Ač jihočeský klub dostal nášup, sparťanští fanoušci si po celý zápas neodpustili tvrdou kritiku na odvolaného trenéra Haška a hlavně na bývalého GSM Hřebíka. Vzduchem létaly dělbuchy a i skalní příznicvi Sparty podporovali hráče Dynama v čele s Řepkou. Ani bývalý kapitán letenských nezůstal potichu, kritizoval převážně Hřebíka a také majitele klubu Křetínského.

Ligová sezona 2011/2012 je u konce. Na vrcholu vstanul Liberec, ale už teď se můžete těšit na další ročník Gambrinus ligy, která se stává více atraktivnější i pro ty nejmíň zaujaté diváky.

Ve 30. kole Gambrinus ligy celkem padlo 21 branek, průměrně na zápas 2,625 gólu

Po šťastné remíze 0:0 ve finálovém duelu Gambrinus ligy proti Plzni se mohli Liberečtí radovat z titulu. Z celkově třetí trofeje za posledních deset let. Okamžitě po skončení zápasu se liberecké oslavy rozjely naplno. Hráči, připomínající svým plnovousem spíš nějaké loupežníky, si oblékli bílá trička upozorňující na tři tituly v krátké době, které Liberec získal. Pivo teklo proudem a mistři se zdravili se svými fanouky, kteří přispěchali se svými hrdiny slavit přímo na fotbalový trávník. Po nějakém čase se přešlo k předávání medailí a nakonec i poháru pro vítěze celé Gamrbinus ligy. A hráči i trenéři si to velmi užívali. O necelou hodinu později se pak slavilo i na náměstí, kam liberečtí přinesli ukázat cennou trofej. Oslavy trvaly dlouho do noci a možná i do rána, ale tito vousatí fotbalisté si je zasloužili.

Jaká byla cesta Liberce za titulem?

1. Povedený začátek ligy - Hned v úvodních kolech se Liberec postavil proti loňskému vítězi z Plzně. Byl to velmi dramatický zápas, a i když Liberec dvakrát prohrával, nakonec uválčil remízu 2:2. Poté další tři kola neprohrál.

2. Podzimní krize - Krize přišla na severočeský tým po porážkách s Olomocí, Bohemians 1905, Teplicemi a také s nováčkem Duklou, která tým okolo trenéra Šilhavého dokonale zaskočila nepřipravený. Ovšem všdhcno zlé je k něčemu dobré, Liberec v následujících devíti kolech ani jednou neprohrál a body zratil jen v derby s Jabloncem.

3. Sklap Sparty - V desátém kole přijel Liberec na stadion vedoucí Sparty, která do té doby ještě neprohrála. Štajner a spol na vedoucí tým ztráceli už danáct bodů. I přesto dokázali porazit Spartu rozdílem třídy 3:0. Byla to první porážka Letenských v sezoně.

4. Druhé místo po podzimu - Liberec se dostal po podzimní části na druhé místo v tabulce. Na vedoucí Spartu sice ztrácel šest bodů, ale měl náskok šesti bodů na třetí Plzeň

5. Dobré jaro - Jarní část sezony měli Liberečtí jednoznačně lepší než spící Sparta. Během několika zápasů bylo šestibodové manko pryč a Severočeši se dostali do čela ligy. Poprvé tomu bylo ve 23. kole. Pak ovšem přišel zápas jara proti Spartě a pražský tým ho dokázal vyhrát a vrátit se zpět na první místo. Tam dlouho nevydrželi, ve 25. kole Sparta rmeizovala s Teplicemi a Liberec se opět dostal do čela. Narozdíl od Sparty Liberec své zápasy zvládal.

6. Šťastné konce - Štěstí měli Liberečtí hlavně v zápase s Mladou Boleslaví, kde ještě v 89. minutě prohrávali 1:0, ale nakonec během minuty dokázali zápas obrátit a vyhráli 2:1. A štěstí měli i v posledním kole proti Plzni. Dvakrát se okolo brankáře Bičíka rozezvučela tyč, několikrát musel předvést kvalitní zákroky, ale štěstí k tomu patří.

To ovšem neznamená, že Liberec vyhrál titul díky štěstí, a že si ho nezasloužil. Po celou sezonu, hlavně tedy jarní část předváděl vyrovnanější výkony než jeho soupeři z Prahy a Plzně. Sparta měla suverénní podzim, jaro totálně prospala. Plzeň na podzim bojovala na dvou frontách, kromě ligy hrála Ligu mistrů a pak Evropskou ligu. Tady poztráceli Vrbovi hráči plno bodů. Liberec i po několika škobrtnutí si titul zaslouží, hlavně svou útočnou hrou, kterou se snažil předvádět v každém zápase. A právě proto teď titul slaví na severu Čech.

Největší zápas celé ligy, ligové finále mezi Libercem a Plzní rozhodlo o mistrovi české Gambrinus ligy. Ještě nikdy v historii samostatné české fotbalové soutěže se nestalo, aby o titul bojovali dva konkurenti v přímém souboji a navíc v posledním kole. Oba týmy referují útočný a moderní fotbal, v celé lize nastříleli nejvíce gólů. Liberec byl o krůček blíž k vysněné trofeji. Měl tříbodový náskok a titul by mu zajistila i remíza. To Plzeň jednoznačně chtěla vyhrát. Vyprodaný stadion U Nisy sledoval přímý souboj o titul.

V úvodu zápasu se oba týmy střídali u míče a snažili se ohrozit bránu toho druhého. Hra byla velmi vyrovnaná. První vážnější šanci si připsal Liberec. Aktivní Gebre Selassie nacetroval balon do vápna, tam se balon odrazil k Breznanikovi a slovenský fotbalista pálil bez přípravy. Nastřelil však jen stopera Plzně Čišovského. Plzeň vyrukovala s okamžitou odpovědí. Darida poslal kolmou přihrávku na Bakoše, který pálil velmi nebezpečně k tyči. Gólman Liberce Bičík však balon skvělým zákrokem vytáhl. V 15. minutě mohli domácí skórovat. Ale to by Rabušic nesměl patou vykopnout z brány Keličovu hlavičku. Několik skvělých a pohotových zákroků předvedl také brankář Plzně Čech. Nejprve vyrazil pokus Breznanika a pak zasáhl také proti hlavičce jednoho hráče v modrém dresu. Plzeň se snažila vytvářet si šance, ale vždy chyběla finální souhra. Největší šanci zápasu si připsal v závěrečných minutách první půle Liberec. Bosančič napřáhl z dálky a balon se nepříjemně stáčel pod břevno. Proti ostré střele však úspěšně zasáhl Čech. V prvním poločase se tedy skóre neměnilo.

V druhém poločase Plzeň přidala na své ofenzivě. Zmáčkla Liberec na jeho polovině a severočeši často jen odkopávali balony za půlku. Nejblíže ke gólu byl v 56. minutě Bakoš. K nejlepšímu střelci Plzeňských se balon dostal po nepřesvědčivém zákroku stopera Nezmara, ale Bakoš stojící na penaltě trefil pouze Bičíkovi rukavice. Poté byl blízko úvodní branky Darida, ke kterému se dostal balon na hranici vápna. Mladý záložník prudce vystřelil k tyči a proti jeho střele by byl nejspíš Bičík krátký, ale Libereckým přálo štěstí. Střela rozezvučela jen tyč. Liberec se dostal v druhém poločase jen do jedné, zato velké šance. Obránce Rajtoral trochu zaváhal při odkopu a na bránu mohl jít sám Breznanik, ale tuto situaci vyřešil svým vyběhnutím Čech. Plzeňským čas rychle ubýhal a s každou minutou navíc se jim titul vzdaloval. V poslední desetiminutovce měl dvě příležitosti střídající Wágner. Nejprve se protlačil pokutovým územím a šel sám na bránu, ale obrana domácích společně s Bičíkem mu ve skórování zabránila. Míč se však dostal k Plzeňským i napodruhé, to však dopadlo stejně. A v závěru zápasu měl Wágner ještě větší příležitost. Po dlouhé autu se míč dostal až k nohám Wágnera, který se s balonem otočil a pálil. Opět do tyče. S hvizdem rozhodčího tak mohly začít liberecké oslavy titulu. Plzeň nedokázala vstřelit gól a po remíze 0:0 se tak z titulu raduje severočeský tým.

Liberec: Bičík, - Gebre Selassie, Nezmar, Kelič, Fleišman, - Bosančič ( 67. Šural), Janů, Štajner ( 90. Musiol), Vácha, Breznanik, - Rabušic ( 59. Hadoščok)

Plzeň: Čech, - Rajtoral, Čišovský, Ševinský, Limberský, - Petržela, Darida, Kolář ( 76. Procházka), Horváth, Pilař ( 82. Wágner), - Bakoš ( 68. Ďuriš)

I ti nejnáročnější fotbaloví příznivců musí být napjatí, jak dopadne ligová bitva o titul. V posledním ligovém kole tohoto ročníku jdou všechny zápasy stranou, všichni budou sledovat ten jediný - mezi Libercem a Plzní. V předposledním kole odpadla z boje o trofej Sparta a zbyly dva bojoníci - Liberec a Plzeň. Ti se navíc spolu utkají, a tak dnes v 17:30 na stadionu U Nisy proběhne přímá bitva o titul. Liberec může získat v pořadí třetí ligový titul ( předchozí má z let 2002 a 2006). To Plzeň bojuje o svůj druhý titul, ale jako třetí tým v lize ( po Spartě a Slavii) může titul obhájit.

Liberec má před tímto velkolepým duelem navrch. Má náskok třech bodů a v zápase mu tak k zisku titulu stačí i remíza. To Plzeň jede na sever Čech s janým cílem, vyhrát a zajistit si vstupenky do předkola Ligy mistrů. Bude to zápas roku, vždyť kdy se o mistrovi ligy rozhodovalo až v posledním kole v přímém souboji?

Na stadionu U Nisy bude skvělá atmosféra, pořadatelé podruhé v sezoně hlásí vyprodáno. Zbylých 70 lístků zmizelo včera dopoledne během pár minut. Pod Ještěd přijede také deset autobusů s plzeňskými fanoušky. Pojedou i ti bez lístků a zkusí si je odkoupit přímo před stadionem. Podle slov jednoho z fanoušků Plzně je to nespravedlivé, že na stadion s kapacitou 9900 diváků se dostanou lidé, kteří chtějí vidět jen souboj o titul. A je ochoten za vstupenku zaplatit mnohonásobně vyšší cenu než je původní stovky.

Oba týmy mají zkušené mužstvo. Liberec má ve svých řadách Jířího Štajnera, naopak Plzeň se může spolehnout na zkušeného Pavla Horvátha. Oba týmy jsou také před vyvrcholením ligy v plné síle. A co na přímou bitvu říkají oba trenéři? Liberecký kouč Jaroslav Šilhavý: